V noci z úterý 20. na středu 21. srpna 1968 přepadla vojska komunistických zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem (SSSR) Československo (ČSSR). Vpád se uskutečnil z rozhodnutí Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) na údajnou žádost konzervativního křídla Komunistické strany Československa (KSČ).

Do invaze se kromě Sovětské armády zapojila vojska Polska, Maďarska a Bulharska. Armády Albánie a Rumunska se invaze nezúčastnily. U východoněmeckých hranic byly připraveny i jednotky Německé demokratické republiky (NDR), ty ale nakonec do Československa kvůli možným konsekvencím s druhou světovou válkou nevstoupily.

Stručný časový harmonogram invaze

  • 21:00 – Na pražskou Ruzyň dosedlo první invazní sovětské letadlo.
  • 23:00 – Vojska obsadila jižní Slovensko, České Slezsko, hranice na severním a východním Slovensku.
  • 24:00 – Vojska obsadila Východoslovenský kraj a Bratislavu a postupují do Středoslovenského kraje i do severní Moravy.
  • 1:00 – Obsazení téměř celého Slovenska, postup do východních Čech a z NDR k Praze přes severní Čechy.
  • 3:00 – Vojska míří na Středočeský kraj.
  • 5:00 – Vojska obklíčila Prahu.
  • 6:00 – Vojska míří na zbytek západních a jižních Čech.
  • 8:00 – Vojska kontrolují celé ČSSR včetně celé Prahy.

Podrobná chronologie událostí je dostupná na webu Ústavu pro studium totalitních režimů.

Vojsko čítající zhruba půl milionu mužů a asi pěti tisíc tanků a obrněných transportérů za 24 hodin obsadilo celé československé území. Současně probíhal letecký výsadek na letištích v Praze Ruzyni a Vodochodech, v Brně-Tuřanech a Náměšti nad Oslavou. Příslušníci výsadků během následujících několika hodin obsadili významné objekty jako Ústřední výbor KSČ, Pražský hrad, Ministerstvo národní obrany, Generální štáb Československé lidové armády ad. Došlo k přerušení rozhlasového i televizního vysílání, která krátce na to byla částečně obnovena z improvizovaných studií. Štáb operace Dunaj, jak se celá vojenská akce jmenovala, byl umístěn do budovy Generálního štábu ČSLA v Praze.

Hořící tank v ulicích Prahy
Hořící tank v ulicích Prahy

Krátce po vstupu cizích vojsk ÚV KSČ invazi odsoudilo a zakázalo ozbrojeným složkám přímý odpor, proto nebyly až na výjimky podniknuty kroky k obraně vlasti. Generální tajemník ÚV KSČ Alexandr Dubček a dalších pět vrcholných představitelů bylo uneseno z a zavlečeno do Moskvy.

Den po vpádu se dvanáct set delegátů KSČ tajně sjelo do pražských Vysočan na mimořádný sjezd strany. Invazi odsoudili, zvolili nové vedení strany bez podporovatelů okupace a schválili požadavek na propuštění československých představitelů držených v Moskvě. Ti však byli dotlačení 26. podepsat tzv. Moskevský protokol, ve kterém byl Vysočanský sjezd označen za neplatný.

Veřejnost hned od počátku vyjadřovala vůči okupaci silný odpor. Masové protesty trvaly týden až do návratu zadržených československých představitelů.

Maďarská, bulharská a polská vojska opustila území ČSSR během podzimu 1968, vojska SSSR zde zůstala až do roku 1991.